STREDNÁ A VÝCHODNÁ EURÓPA
CENTRAL & EASTERN EUROPE

milena valušková

VDOVY
WIDOWS

Fotografie starých žen, převážně vdov, vytvořila Milena Valušková v rámci většího dokumentárního celku, který vznikal v dělnické kolonii ve Štěpánově u Olomouce v roce 1983. Valušková se tam dostala jako dokumentátorka Státní památkové péče, jejímž úkolem bylo zdokumentovat původní charakter proletářské zástavby z přelomu 19. a 20. století. Vedle prosté dokumentace však vznikl osobní, hluboce empatický portrét žen, které v této zchátralé kolonii dožívaly svůj život v podmínkách často pod hranicí důstojnosti. Valušková se s obyvatelkami postupně sblížila, sdílela jejich každodennost, stala se jejich tichou společnicí. Díky tomuto vztahu mohla vzniknout obrazová výpověď, jež vyniká neokázalou kompozicí, jemností i přirozenou poezií.

Kurátorka: Štěpánka Bieleszová

Milena Valušková photographed elderly women, mostly widows, as part of a larger documentary series created in 1983 in the workers’ colony of Štěpánov near Olomouc. She arrived there as a documentarian for the State Heritage Conservation Authority, tasked with recording the original character of proletarian buildings from the turn of the 19th and 20th centuries. However, beyond this purely documentary assignment, she produced a personal, deeply empathetic portrait of women who spent the rest of their lives in the dilapidated colony, in conditions stripped of dignity.

Over time, Valušková formed close relationships with the residents, sharing in their daily lives and becoming their quiet companion. This intimacy allowed her to create a visual testimony distinguished by unpretentious composition, subtlety, and natural poetry.

Curated by Štěpánka Bieleszová

Rozsáhlý dokumentární soubor Mileny Valuškové Štěpánov vznikl v roce 1983.
Valušková tehdy fotografovala pro olomoucké středisko Státní památkové péče a ochrany přírody dělnickou kolonii ve Štěpánově, rozprostřenou podél ulice Štěpána Krejčího. V 80. letech ji obývala hlavně generace starých lidí, mezi nimiž převažovaly osamělé ženy – vdovy. Skličující prostředí bez zeleně a bez vody, kde náplň většiny dne tvořilo vynášení kbelíků s fekáliemi a splašky, bylo již ve své době anachronickou ukázkou životního prostředí proletariátu z konce 19. století a začátku 20. Století.